Srdce je pumpou, která zajišťuje proudění krve a okysličení všech tkání v těle. Aby mohl srdeční sval správně pracovat, musí být také dostatečně okysličený. Infarkt je poškození srdeční tkáně právě vlivem nedostatečného okysličení. V Česku každý rok infarkt postihne přes 30 tisíc pacientů. Výrazně častější je u mužů.
Akutní infarkt myokardu je poškození, až odumření části srdečního svalu, které je způsobené nedostatečným okysličením. Příčinou nedostatku kyslíku v srdci je obvykle uzávěr, nebo výrazné zúžení průtoku krve v povodí věnčité tepny. Infarkt velmi často postihuje pacienty s ischemickou chorobou srdeční a pacienty s aterosklerózou. Pokud není krevní proud obnovený v krátkém čase, dochází k nevratnému poškození části srdce. Akutní infarkt je zásadním ohrožením života a už při prvních příznacích je nutné neodkladně vyhledat lékařskou pomoc.
Typickým příznakem srdečního infarktu je dlouhotrvající svíravá bolest na hrudi, která přetrvává, i když je pacient v klidu, a často vystřeluje do levého ramene, krku až dolní čelisti, do zad nebo břicha. U pacientů s cukrovkou může být méně výrazná.
Dalšími průvodními jevy jsou pocení, nevolnost, slabost, závrať, dušnost – v různé intenzitě závislé na tom, kde přesně v povodí věnčité tepny došlo k ucpání. Tyto projevy pak mohou být doprovázené akutními komplikacemi, jako jsou arytmie, kardiogenní šok, selhání srdečních komor nebo ruptura infarktového ložiska.
Infarkt lékař diagnostikuje takzvaným „natočením EKG“, tedy prostřednictvím elektrokardiogramu. Občas definitivní diagnózu ale určí až laboratorní vyšetření krve – v krvi totiž dochází k pro infarkt typickým biochemickým změnám. Přesnou lokalizaci infarktu v systému věnčité tepny lékař určí obvykle pomocí echokardiografie nebo jiné radioizotopové metody.
Při léčbě akutního infarktu je zásadní co nejrychleji obnovit průtok krve postiženou tepnou. Lékaři obvykle přistupují k takzvané katetrizaci srdce a následně k angioplastice – to se nejčastěji provádí vpichem přes stehenní tepnu a vpravením cévek a dalších instrumentů až na postižené místo. Lékař pomocí katetru tepnu nejprve zprůchodní a rozšíří a následně zavede takzvaný stent, který zajišťuje další průchodnost tepny. Zároveň pacientovi podává medikamenty.
Ve vážnějších případech je indikován buď akutní, nebo odložený invazivní kardiochirurgický zákrok, kdy je pacientovi voperován koronární bypass.
Mezi rizikové faktory, které mohou způsobit akutní infarkt myokardu, lékaři obecně řadí vysokou míru stresu a nezdravý životní styl – k němu patří mimo jiné kouření, obezita nebo nulové pohybové aktivity. Výsledkem toho jsou sekundární rizikové faktory, jako jsou vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu v krvi.